Na úvod by se asi slušelo naznačit, o co zde kráčí. Občas mám potřebu utrousit nějakou poznámku k architektonickému hemžení a po letech blouznivého snění jsem se konečně i já stal spoluvlastníkem digitálního werglu. Ideální to kombinace k vytvoření památníčku, kde bych konzervoval a trochu třídil svoje myšlenky a dojmy. A pro zbloudilce, kteří by sem snad zavítali, z toho může kynout jakási inspirace, třeba k výletu. Pouhé prohlížení obrázků totiž nestačí. Vždyť podle Adolfa Loose
"z fota vyjde vždy něco jiného...fotografie odhmotňuje...nepovídá nic, jen kreslí více či méně hezké obrázky...klame...a naši architekti jsou vychováváni a vyrůstají jen a jen z této metody klamání, svou proslulost zakládají na pěkných výkresech a krásných fotografiích".
Nejdůležitější je zkrátka kontext - jak ta která stavba komunikuje se svým okolím, jak se navzájem ovlivňují a dotvářejí. Pravou podstatu takových vztahů lze odhalit jen při osobní návštěvě přímo v daném místě. Kdo nebyl v Libodřicích, z reprodukcí Bauerovy vily těžko pozná, jak tuto při bližším zkoumání tuctovou kubistickou architekturu pozvedlo zasazení do dekorativně ruderálního areálu ekonomicky rozklíženého rolnického družstva. Čili nespokojte se s tím, co uvidíte na monitoru, vždy požadujte všestranné poznání zveřejněných skvostů!
Josef Gočár, Bauerova vila v Libodřicích, 1912-1914
Žádné komentáře:
Okomentovat